Když se řekne masopust, vybaví si většina bláznivý karneval se spoustou maškar. Víte ale, že tato slavnost je jen závěrečným vyvrcholením několikatýdenního období veselí a hodování?
Masopust neboli fašank a jak to probíhalo
Masopust, v širším vymezení, je období mezi dobou vánoční, která končí na Tři krále (6. ledna), a předvelikonoční postní, začínající Popeleční středou. Masopust nebo také fašank či ostatky je ale také označení pro třídenní lidový svátek předcházející právě Popeleční středě. Význam Masopustu, hlavně tedy průvodu maškar, je tak trochu magický. Masky mají zahnat zlé duchy zimy a přivolat jaro. Všelijaké rituály mají zase zajistit přírodě a hospodářství bohatý rok. I když nemá původ v křesťanství, odráží se od liturgického kalendáře. Rozhodující je totiž určení termínu Velikonoc, resp. Popeleční středy, jež zahajuje čtyřicetidenní předvelikonoční půst. Proto i Masopust slavíme každý rok v jiné datum.
Během celého Masopustu probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Toto období vrcholí masopustní nedělí, pondělím a úterým, kdy se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a závěrečná tancovačka.
Přípravou na tyto rozverné svátky je tzv. tučný čtvrtek, kdy je zvykem pořádat zabijačky a hostiny. Původně se na tučný čtvrtek jedlo hovězí, jehněčí nebo zvěřina. Až v 19. století se přistoupilo k vepřovým hodům. Později se též za masopustní chod začala považovat pečená husa. K velkolepým hostinám dopomáhala lidová pověra, a to, že člověk se má v tento den najíst a napít dosyta, aby byl celý rok při síle.
Hlavní masopustní zábava odstartovala o masopustní neděli. Po vydatném obědě se všichni začali chystat do hospody k muzice. Zábava se tradičně protáhla do bílého rána. V pondělí byl program velmi podobný, zaměřený na hudbu, tanec a zábavu.
Absolutním vrcholem Masopustu bylo úterý, kdy došlo na průvod maškar dědinou. Na programu byly také masopustní divadelní představení. Obchůzka masek vesnicí probíhala spontánně, každý se mohl vydovádět dle svého vtipu a improvizovat nejrůznější scénky a frašky. Jaké masky se tradičně objevily? Často to byl Bacchus, starořecký bůh vína a všeobecného veselí; medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem; kobyla, které se říkalo klibna, složena obvykle ze dvou osob; dlouhán; kozel; kominík se žebříkem; bába s nůší; jezdec na koni, a další.
Masopustní koleda
Průvod se u každé chalupy dočkal pohoštění. Masky byly s oblibou odměněny vejci, slaninou, koblihami nebo božími milostmi. Hospodáři strkali do košíků také pálenku a pivo, které jen povzbudily všeobecné veselí. Koledu si večer všichni společně vychutnali na zábavě v hospodě.
Masopustní zábava končila přesně o půlnoci. V tu chvíli zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů. Nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Bylo zvykem zakončit muziku tzv. pochováním basy, což byl symbol toho, že během půstu si hudebníci už nezahrají.
Druhý den, tedy na Popeleční středu, se naposled snídaly rohlíky s máslem a kávou či mlékem. Dopoledne se ještě mohla pít kořalka. Oběd už byl ale přísně postní.
Tradice Masopustu žijí dodnes
Masopustní slavnosti přetrvávají v některých regionech Čech i Moravy dodnes. Snaží se jít ve šlépějích tradic a do svých oslav vtisknout co nejvíce autentičnosti. V roce 2010 byly např. Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku zapsány na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Také obyvatelé Milevska v Jihočeském kraji slaví Masopust tradičně, podle dochovaných pamětí jíž přes sto padesát let. Každoročně se zde koná průvod s více než tisíci maskami a alegorickými vozy. Celý rok je navíc přístupné Muzeum maškar.
Hraní po dědině, zdroj: strani.cz
Za zmínku stojí i největší festival masopustních tradic v České republice ve Strání. „Festival masopustních tradic probíhá na přelomu února a března již od roku 1987. Začíná vždy v pátek, pět dnů před Popeleční středou, a končí v úterý masopustní obchůzkou, při které tančí „fašančáré“ všech věkových kategorií mečový tanec Pod šable. Fašankové úterý – největší svátek v dědině. Od 12:00 hodin sraz skupinek fašančárů u kostela a odchod na obchůzky s tancem „Pod šable“ po domácnostech i hospodách. Večer poslední zábava na Zámečku a ve 24:00 pochování basy. Začíná 40denní půst před Velkou nocí…“ (zdroj: strani.cz)
Masopust ve Strání, zdroj: strani.cz