O tom, že je oteplování do budoucna nepříznivým jevem, snad již není zapotřebí nikoho přesvědčovat. Jak se ale reálně promítne do života každého z nás?
Změny klimatu jsou problémem každého jednotlivce
O nebezpečí globálního oteplování už byly napsány stohy pojednání a prodiskutovány snad celé roky. Co je to všechno ale platné, když někteří lidé jsou k tomuto problému stále jakoby hluší? Přitom je jasné, že vše, co se týká celé naší planety, se týká bezprostředně i každého z nás. A každý z nás má na tomto jevu svůj podíl. Ať už v menším, nebo větším měřítku.
Co tedy způsobuje oteplování naší planety?
Tání ledovců je globální ekologický problém
Kromě spotřeby fosilních paliv se jedná o intenzivní mýcení deštných pralesů nebo na první pohled nevinný chov hospodářských zvířat, jehož intenzita se neustále zvyšuje.
Všechny tyto aspekty napomáhají vzniku takzvaných skleníkových plynů. Zvyšují objem přirozených plynů tohoto typu a zintenzivňují skleníkový efekt. V největším množství se vyskytují oxid uhličitý, methan, oxid dusný a fluorované plyny.
První zmíněný, CO2, je zodpovědný za 63 % globálního oteplování, způsobeného lidským faktorem. Důsledkem je zvyšování průměrné globální teploty.
Jestliže se oproti předindustriálnímu období teplota zvýší o více než dva stupně Celsia, vzniká riziko nebezpečných a nejspíš i katastrofických změn životního prostředí. Je tedy nezbytně nutné udržet oteplování pod touto hranicí.
Vánoční trhy v Česku
Jaký dopad bude mít tento jev na život každého z nás?
Naše mnohdy nevyzpytatelné počasí bude ještě více rozmarné. Běžným jevem se stanou střídající se extrémně horká a chladná období, jež budou mít neblahý vliv nejen na ekosystémy, ale i na lidské zdraví. Podle předpokladů vědců se vlny horka budou prodlužovat, a tím pádem se zvýší frekvence a intenzita přívalových srážek. Nebezpečnější budou i tropické cyklony, při nichž se bude zvyšovat intenzita větru.
Původní rostliny nahradí invazivní druhy
Vysoké teploty a s nimi související neřešitelné sucho způsobují odumírání lesních porostů. Přirozená flóra začne z určitých oblastí mizet a její místo zaujmou invazivní druhy. Dalo by se říci, že v případě člověka tomu bude obdobně . Některé části naší planety se v důsledku velkých klimatických změn stanou neobyvatelnými. Jedním z důvodů bude i nedostatek zásob podzemních vod, které naopak porostou ve vyšších zeměpisných šířkách. Rozhodně to ale nebude žádoucí jev. Kvalita pitné vody se totiž rapidně sníží kvůli zvýšené koncentraci škodlivin, jež se budou kumulovat v období sucha a povodní.
Zasněžené Krkonoše
Jak se změny projevují u nás
Změny se pochopitelně nemohou vyhnout ani České republice. Pokud bychom porovnali průměrné teploty dnes a před sto lety, pak došlo ke zvýšení v průměru o 1,5 stupně Celsia. V letech 2014 až 2016 u nás byly zjištěny nejteplejší zimy od dob začátku měření. Je tedy zřejmé, že výskyt takzvaných „teplých zim“ se stane běžným standardem.
Je také docela možné, že se některý rok setkáme se suchou zimou. Pravděpodobněji se ale dočkáme spíše dešťů nežli sněhu. Zimní příroda tedy nestihne všechnu vodu spotřebovat, nebo uložit a spodní vody budou ochuzeny. Poslední dobou zaznamenáváme méně sněhu dokonce i na našem nejvyšším pohoří, v Krkonoších. Pozitivním přínosem nedostatku sněhu a mrazu bude úspora měst. Nebudou muset například vynakládat mnoho finančních prostředků na úklid, či spotřebovávat tolik energie pro vytápění. Přesto se na rychlost změny klimatu nemůžeme dívat růžovými brýlemi.