Když jsem poprvé vstoupila do Zuzčiny zahrady, připadala jsem si jako v pohádce. Když jsem pootevřela vstupní dveře, ocitla jsem se uprostřed jiného vesmíru. V domě s takovým duchem jsem předtím nebyla. Kouzlo uměleckých řemesel, artefakty ruční práce, teplo vyzařující z dřevěných trámů, vůně bylinek a leguánka. Vítejte u Zuzky, mé kamarádky, která bydlí v ráji.
Na atmosféru tohoto místa mají vliv především dvě věci. Lokace samotná a umělecké založení rodiny. Domek se nachází na úpatí Velkého Kosíře, nejvyššího kopce regionu Haná. Kosíř tvoří dominantu jinak ploché krajiny a jedná se o přírodní park. Našly se zde archeologické skvosty, jako třeba Kosířská Venuše, a další předměty z doby kamenné. V minulosti se tu táhly sady a vinice. Dnes můžeme navštívit lomy se zkamenělinami, procházet se lesním a stepním terénem, zahlédnout chráněné druhy kytek a zvěře. O Kosíři také traduje několik legend. Místo je to opravdu magické, proto se sem člověk může vracet pořád a nikdy ho procházka zdejšími stezkami neomrzí.
Dům s otisky tvůrčích osobností
Převážná většina bytového vybavení a výzdoby interiéru vznikla v rukou Zuzčina táty nebo jeho přátel. Malované obrazy s motivy Srí Lanky, kam se rád vrací, nebo některého zástupce početného kočičího rodu, jsou neodmyslitelnou součástí každé stěny. Okenní vitráže, lampy “Tiffanky”, keramika, kombinované techniky, mozaiky a spousta dalších krásných předmětů přirozeně zapadají do rustikálního stylu, do něhož byl dům přestavěn. Dřevěné trámy, schodiště s vyřezávaným zábradlím a starožitný nábytek jsou pastva pro oko.
Již v době, kdy dům teprve získával svou nynější podobu, se zde scházela umělecká skvadra. Ne náhodou zde natočila i několik krátkých filmů. Žít v takovém prostředí a nebýt kreativní, to snad ani nejde. Zuzka zdědila výtvarný talent a vystudovala dřevořezbářství. Později se učila od sochařského mistra a po vzoru svého otce začala s různými technikami. Kromě dřevořezby se věnuje keramickým a skleněným mozaikám, kombinované tvorbě, produkční práci v interiérovém designu pro hudební klub a v neposlední řadě zvelebování kosířského království, o které se nyní stará.
Jak probíhala přeměna stavení v rustikální domov
Vraťme se ale o téměř dvacet pět let zpět, kdy rodiče chaloupku koupili a začali budovat její nový příběh. Domeček obývala ve dvou místnostech starší paní. Nahoře byla půda a vzadu chlívky pro zvířata. Zahrada byla zpustlá.
Rodina se dala do rekonstrukce přízemních pokojů, z nichž vznikla kuchyň spojená s obývacím prostorem. Aby se všichni potkávali v teple rodinného kruhu, rozhodli se pro kachlová kamna a krb. Vstupní vrata vystřídaly dveře a vnitřní prostor oddělila nová chodba. Střechu shodili vzápětí a začali stavět podkroví, kde se nyní nachází ložnice a ateliér.
Rodiče se zároveň věnovali i zahradě. Před domem vybudovali jezírko a skalku. Hlavní úkol ale byl, vytvořit zázemí za domem, kde se mohou všichni scházet. Myslím, že se jim to povedlo. Kamenné posezení s grilem a malý dvorek s pergolou si užívám při každé návštěvě. Zahrada je ve svahu, a proto je rozčleněna do menších teras, které mají svou úlohu. Jedna část je upravena pro lenošení a další zase pro pěstování bylinek a zeleniny. Právě ale nastal čas, kdy je potřeba dům i zahradu postupně zrenovovat a možná udělat i větší zásahy. Jak se jen trochu oteplilo, je Zuzka na zahradě a pracuje na tom. A já se už moc těším, jak to všechno bude vypadat, až sem příště zavítám.